Vela a Fryštácké "Čerťáky"

    Ráno vyrážím vyjímečně sám. Janě se v tom horku - je konec července - nikam nechce a koneckonců - někdo přece ten nedělní oběd uvařit musí, že ano ?  Před půl osmou vystupuji z autobusu v Lukově. Zvoní tu zvony, lidičkové lukovečtí se chystají do kostelíčka na mši a na jednom balkoně místního Domova důchodců stojí děda a překrásně zpívá... Na to, že je tak brzy ráno, začíná docela slušný…